ZRÁNÍ V KRÁSE A SVĚTLE

... ráda pozoruju ženy, krásné ženy, jedna z věcí, co máme s mužem společné :-D Jste krásné, každá jinak, nejraději vás vidím na našich setkáních v tanci. Plné samy sebe, smyslnosti, života. V životě jsem se setkala s některými ženami, které byly nezapomenutelné. A co měly společného? To největší světlo a krásu té ženě nedala Mary Kay, moderní oděv, šperk nebo plastická operace. Tím nejkrásnějším na ní byla RADOST být sama sebou. Neměla jsem a nebudu mít štěstí setkat se s Gabrielou Roth (na obrázku), autorkou konceptu tance 5 rytmů, ale v tanci poznávám jiné kouzelné ženy.

S mužem se lišíme se v tom, že mně se líbí i ty ... řekněme ... "starší" ženy. Ráda je pozoruju, obdivuju, když žena umí stárnout, když se projevům dní a života nebrání, příjímá se taková, jaká je, umí jednoduše BÝT. Jakoby měly nějaký jiný typ zrcadla než mají ostatní. Jak asi ráno vstávají? :-D Zrcadlo 1 po ránu ... neznám tě, ale namaluju Tě :-D ... Hmmm, tak co to tady vidíme, zase o den starší, co nám spadlo, kde je vráska, co s tím udělám, jak bych mohla vypadat líp? Mám to namalovat, schovat, nechat opravit ... kéž bych vypadala jako ... prostě jinak! Zrcadlo 2 po ránu ... tebe znám ;-) a miluju tě :-D... Hmmm ahoj, další den před námi, co si dnes užijeme, čemu se zasmějeme, co ti bude slušet, co máš chuť si obléci? Miluju tě taková jaká jsi! Když vidím starší ženu třeba kolem 55, 60, jak se realizuje a dělá co ji baví, září, je v pohybu, je uvolněná ... Jak je ve svém proudu, tak vrásky a šediny jsou to poslední, co ji zajímá. Ta aura sebelásky a seberalizace dělá z vrásek jemné dokonalé ornamenty zdobící tělo, z šedin dělá stříbrné závoje a stuhy vpletené do divokých vlasů. Stará se o sebe jídlem, pohybem, péčí, pro svůj pocit z každé chvíle. Její "já jsem" je nakažlivé, myslím, že mě to nakazilo a věku se nebojím, kéž budu takovou, sobě věrnou.

Pak se také setkávám se ženami, které s věkem bojují ... hele možná to špatně vidím, možná prostě nemám odhad ... ale já v tu chvíli cítím, jako by její duše křičela ... ooochhh neee, pane bože neee, každým dnem ztrácím na hodnotě, co udělám, aby nebylo poznat JAK JE TO DOOPRAVDY, aby nebylo vidět JAKÁ JSEM. Jakoby samy sebe vystrkávaly ze svého života a nahrazovaly někým jiným, který bude snad lépe okolím přijat. To se mi to mluví, když jsem krásná ... ale houby ... jako krásnou jsem se dloooouho neviděla. V jednom letním období svého života jsem si náhle rozproudila ženskou energii ... chtěla jsem být krásná a být za takouvou považována ... hrála jsem si s imaginací ... no to byla muka ... udělala jsem si na několik měsíců skutečnost, kdy mne i na ulici obtěžovali muži, skládali mi poklony, neustále mi psali. Byla tam ta zpráva v mé mysli, jak moc se chci cítit krásná a neumím si to dát. Jak sama sebe takovou nevidím a potřebuji to z venku. Vyléčilo mne z toho až jsem jednou na nějaké diskotéce byla tak nááádherná, že jsem nejspíš schytala něco do pití a už nevím, jak jsem se dostala domů. V tu chvíli mi došlo, že já jsem ten, kdo se musí obdivovat a milovat a pokud nenarazím na svou krásu uvnitř a budu se jí domáhat, budu ničit sama sebe.

Není péče jako péče. Já miluju péči ženy o sebe, vidím to jako jeden ze znaků sebelásky, ale tělo o této péči ke mně promlouvá ... říká ... ... víš, když zničíš mé prsty úzkými botami, tak si nemyslím, že o mne pečuješ ... tvé tělo i psychika potřebují tu stabilitu, kterou prsty dávají ... víš, když zničíš svá záda botami na vysokém podpatku, tak si nemyslím, že o mne pečuješ ... záda ti pomáhají nést vše, co ti život chystá ... víš, když já ... tvoje tvář ... po plastice nevypadám přirozeně, uvolněně, nechvěju se smíchy všemi směry a při pláči se celá nescvrknu ... nepečuješ o mne, protože tvé tělo i psychika potřebují moje grimasy, aby se spouštěly hormóny, které ti pomáhají žít naplno ... víš, když mne svážeš v pevný oděv, tvarovací prádlo, nepečuješ o mne, já potřebuji dýchat do celého trupu, od bříška až nahoru, abys byla plná energie a života. Nádherné ženy, které stránou s láskou a přirozeností <3 Být svobodná, taková jaká doopravdy jsem, to nevyměním za žádnou lichotku a kdo mne chce příjmout jedině když budu vypadat mladší (tedy jiná) než jsem ... toho v klidu nechám odejít, jen projít, nebyli bychom na stejné vlně.